+420 603 201 323 (Po-Pá 10-16h)

Na časy s nadhledem
Budoucí čas
Předpřítomný čas




Předpřítomný čas v angličtině
Proč je králem gramatických strašáků

Jako první student slyší o předpřítomném čase fakt, že takový čas v češtině nemáme. Tak studuje jeho pravidla, ale stále nevidí důvod proč.

Logicky má dojem, že kdyby ho angličané nevymysleli, nic se nestane. Jenže Angličané, Francouzi, Němci, Poláci i Dánové jsou stejní lidé jako my. Kdyby něco nemělo v jazyce praktický význam, tak to z mluveného jazyka zmizí.

Znamená to, že nám v češtině něco chybí?

Ne. Gramatikotvůrci jen nenašli k anglickému předpřítomného času oficiální český protikus. Proto řekli, že ho nemáme a anglický předpřítomný čas začali popisovat definicemi typu:

- Použít při nedostatku minulé zkušenosti – pokud s něčím zkušenost nemáme (nebo alespoň prozatím), opět z toho pro přítomnost může něco vyplynout.

- Vyjadřuje skončený děj spadající do dosud neukončeného období, jenž ještě neskončilo a obsahuje i přítomnost.

- atd.

- Na závěr bývá časová osa.

Uf.

Chudák anglické dítě. To musí žít ale odlišný život, když se musí naučit tolik, aby se domluvilo.

Není se co divit, že český student je zmatený, když se má učit čas, o kterém mu řekli, že ho pro český život nepotřebuje, ale pro ten anglický ano.

Tak by to nešlo. Když se zaposloucháte do reálného života, tak nikomu nemůže uniknout, že:

Máte dvě možnosti. Jestiže máte cíl mluvit, tak pro vás jsou kapitoly 2 - 4. Zde najdete české protikusy, které vám pomohout předpřítomný čas pochopit a začlenit do mluveného projevu.

Kapitola 5 - 7 je pro ty, co se učí předpřítomný čas pro školu, zkoušky a testy. Tam najdou rozdíly mezi hovorou a českou verzí anglického předpřítomného času, podle které se ve školách stále někde jede.