+420 603 201 323 (Po-Pá 10-16h)

Budoucí čas


Budoucnost budoucím časem nekončí


Budoucí čas pro praxi a pro život


Předpřítomný čas (pro Kláru v české škole)


Předpřítomný čas
(pro Kláru ve světě 1.díl)


Předpřítomný čas
(pro Kláru ve světě 2.díl)


Divná česká angličtina


PRO STUDENTY ANGLIČTINY PRO REBELY

Budoucí čas v angličtině - úplný přehled


Je dost dost způsobů, jak se v mluvené angličtině budoucnost běžně vyjadřuje.

"Will" nebo "going to" je základ, ale postupně se seznamte i s dalšími možnostmi.

Cestujete-li nezapomeňte na budoucnost vyjádřenou přítomným časem. Tak se vždy mluví o jízních řádech, odletech letadel, vašich pevných plánech atd. Jinak to vyjádřit nejde.

Často vám pomůže i "would like, want, plan". Pak se žádným budoucím časem netrápíte. Používá se zcela běžně.

"May, might, should" si můžete prozatím nechat na později.

Budoucí čas průběhový se vám bude hodit, až budete chtít mluvit více anglicky.

"Shall" je dnes už okrajové, ale v jednom typu otázky se stále dobře hodí.



TIP: Nejlepší je hned zapomenout na gramatický termín budoucí čas a zkusit si ho nahradit obecnějším pojmem budoucnost. Stejně tak, jak to vnímáme v životě. Pak nebudete mít zamotanou hlavu v situacích, kdy jsou gramatické pojmy v rozporu s reálnou mluvou (budoucnost vyjádřená přítomným časem apod.).

Základní tvary vyjádření budoucnosti - klikni na téma

will going to
gonna
přítomným časem prostým
a průběhovým
budoucí čas průběhový

1) Budoucnost "MLHAVÁ" nebo "TEĎ MĚ NAPADLO" - will

Budoucnost bez výrazné "historie", nestojí za ní žádné zásadní předcházející přemýšlení nebo rozhodnutí.


I will visit the doctor.

Půjdu asi k doktorovi.

Obyčejná, neurčitá nebo spontánní budoucnost, jak už to u budoucnosti bývá. Ať v češtině, tak i v angličtině.


I will visit the doctor.

Půjdu asi k doktorovi.

Trochu mě píchlo v koleni, tak jsem to řekl. Ale zase to tak moc vážně nemyslím a možná na to za chvíli i zapomenu. V podstatě jsem to jen tak plácnul.


I will help you.

Já ti pomůžu.

Potkal jsem kamarádku na schodech jak vleče krabici. Nijak jsem to dopředu nepromýšlel a spontánně jsem zareagoval na vzniklou situaci.


Wow, I’ll buy it.

Jé, to si koupím.

Jdu kolem obchodu a něco se mi zalíbí ve výloze. Rozhodnutí k nákupu vzniklo v této chvíli. Než jsem to zahlédl, tak jsem o tom ani neuvažoval.


I'll call you tomorrow .

Zítra ti zavolám.

Povídám si s kamarádem a z hovoru vyplynulo rozhodnutí, že by bylo dobré si zítra zavolat. Před hovorem jsme ani jeden nevěděli, že si něco takového domluvíme.


She will probably study French.

Bude pravděpodobně studovat francouštinu.

Zatím o tom jen uvažuje. Nic konkrétního pro to ještě neudělala a pouze se o tom párkrát zmínila.


Gramaticky jde v angličtině o budoucí čas s WILL, někdy také nazývaný budoucí čas prostý. Tvoří se takto:

WILL + INFINITIV  Ve všech osobách jednotného i množného čísla je tento tvar stejný.
(Tento tvar se v běžné řeči často zkracuje:I will = I'll, she will = she'll, he will = he'll, it will = it'll, we will = we'll, you will = you'll, they will = they'll)

Otázka pro budoucí čas prostý:

Will you wait for me?

Počkáš na mě?

Zápor pro budoucí čas prostý:

I will not go there. (= I won't go there.)

Nepůjdu tam.


Co nás mate

V žádném případě nelze říci, že bychom použití "will" nějak opomíjeli. Čeština nám také nijak nepomáhá, protože téměř ke každému slovesu lze přilepit "budu". Proto je pro nás "will" v angličtině synonymum budoucího času.

TIP: Než se nadechnete a použijete "will", tak si uvědomte, jestli nemáte k budoucnosti již nějaký silnější předcházející vztah. Možná by pak bylo vhodnější použít některý z přísnějších časů "na tutovku" nebo "se záměrem", než jen to rozevláté, bezstarostné "will".




2) Budoucnost "SE ZÁMĚREM" - going to

Budoucnost, která má "historii", a za tím, co bude stojí nějaké předcházející přemýšlení, pozorování, rozhodnutí nebo stav.


I am going to visit the doctor tomorrow.

Zítra půjdu k doktorovi.

V češtině používáme budoucí čas (půjdu), ale vždy k němu něco dodáme, ať druhá strana ví, že je to budoucnost reálná (zítra / ve čtvrtek / hodlám)
Angličtina takový reálný záměr vyjadřuje vazbou "to be going to".


I am going to visit the doctor tomorrow.

Zítra půjdu k doktorovi.

Něco mě nějaký čas trápí. Stále jsem to odkládal a nyní jsem se rozhodl, že s tím chci od zítra něco dělat.


I am going to call him tomorrow.

Zavolám mu zítra.

Za rozhodnutím nezavolat dnes nebo pozítří, ale právě zítra stojí nějaká "historie", která mě k takovému jednání dovedla.


I am going to help him.

Pomohu mu.

Kamarád mě požádal o pomoc. Řekl jsem mu, že si to rozmyslím. Nyní jsem dospěl k rozhodnutí, že mu pomohu. (Ale naplánované a dohodnuté to ještě nemáme. Je to v této chvíli mé vnitřní rozhodnutí)


I am going to buy it.

Koupím si to.

Nějaký čas jsem přemýšlel, jestli si něco koupím. Nyní jsem se rozhodl a odcházím pro kreditní kartu.


They are going to break up.

Ti se rozejdou.

Byl jsem svědkem, jak se nějaký pár již několikrát pohádal. Proto se mi zdá, že jim vztah dlouho nevydrží.


She is going to study French.

Bude studovat francouštinu.

Již pro to něco udělala. Je příhlášená na příjímací zkoušky a učí se na ně.


Gramaticky jde o vyjádření budoucnosti použitím vazby to be going to. Tvoří se:

TO BE GOING TO + INFINITIV  Ve všech osobách jednotného i množného čísla je tento tvar stejný.

Otázka pro vazbu to be going to:

Are you going to buy it?

Koupíš si to?

Zápor pro vazbu to be going to:

I am not going to buy it.

Nebudu si to kupovat.


Co nás mate

Čeština žádný slovesný tvar pro tuto situaci vyhrazený nemá. Řešíme to přílepky typu "zdá se / vypadá to apod." V kontextu řeči jsou ale často zbytečné, tak je vynecháme. Pak se nám zdá, že jde o čistý budoucí čas a další nevhodné "will" je na světě.

TIP: Když pocitově vnímáte, že by k vašemu sdělení nijak neuškodilo v duchu dodat nějaké to "hodlám / mám v plánu / vypadá to/ zdá se / je skoro jisté / chystá se / jsem rozhodnutý" apod. , tak neváhejte použít "to be going to". Nikdy chybu neuděláte.


Pozn.: V hovorové řeči lze namísto "to be going to" slyšet i slangový tvar "gonna".

I am going to call him tomorrow. = I'm gonna call him tomorrow.


I am going to buy it. = I'm gonna buy it.




3) Budoucnost "NA TUTOVKU" - přítomným časem prostým a průběhovým

Budoucnost, o které již nyní hodně víme, je již dopředu určena nebo o ní bylo již dříve rozhodnuto.

The train leaves at six.

Vlak jede v šest.

I am visiting the doctor tomorrow.

Zítra jdu k doktorovi.

V češtině to vnímáme stejně, jako v angličtině Mluvíme o budoucnosti a přitom používáme čas přítomný (jede, jdu).


A) Nemohu ji ovlivnit a souvisí s nějakou časovou zákonitostí, jako jsou jízdní řády, odlety letadel, svátky, programy tv, kin, divadel apod.


The train arrives at 6.30 in the morning.

Vlak přijíždí v 6.30 ráno.


When does Soukalova's race start?

Kdy startuje Soukalová?


B) Ovlivnil jsem ji - podílel jsem se na jejím uspořádání


I am visiting the doctor tomorrow.

Zítra jdu k doktorovi.

Chtěl jsem jít na preventivní prohlídku. Zavolal jsem doktorovi a jsem objednaný právě na zítra.


I am having lunch with George today.

Dnes budu obědvat s Jirkou.
(= Dnes obědvám s Jirkou)

S Jirkou jsme se tak oba dohodli, on o tom ví, je to naplánované a dohodnuté.


I'm meeting my sister at the airport tomorrow.

Setkám se se sestrou zítra na letišti.

Vím s jistotou, že sestra zítra na letišti bude, ona ví, že přijedu, je to naplánované a dohodnuté.


TIP: Aby bylo něco "na tutovku", tak musí vždy být v oznamovací větě uveden časový údaj, o kterém se mluví (v pět hodin, zítra, za týden ...).


Co nás mate

V češtině jsme schopni uvažovat stejně jako v angličtině. Řekneme "Odjíždím." (I am leaving) a každý vnímá, že je to právě teď. Pak k tomu přidáme časový údaj a je z toho budoucnost: "Odjíždím zítra." (I am leaving tomorrow). V tom se angličtina od češtiny neliší.

Jenže, jenže, jenže ...

V češtině to ale není jediný způsob, jak se v této situaci vyjadřujeme. S klidným svědomín řekneme "Zítra odjedu." nebo "Zítra budu odjíždět." a význam se nezmění. A to je bod, který je zodpovědný za většinu chyb. Slyšíme "odjedu" nebo "budu" a už se nám na rty dere to klasické, pro budoucí čas zafixované, "will".

Anglična je mnohem striknější. Pro tuto situaci má jen jeden způsob vyjádření. Žádné "budu odjíždět" nebo "odjedu". Jen "odjíždím".

TIP: Kdykoliv je něco v budoucnosti "na tutovku", tak moc nepřemýšlejte a mluvte tak, jako by se to už dělo právě teď.



Koktejl budoucích časů

- I am going to buy some gift for Jane. Will you join me?

- Sorry, but I can't. I am meeting Chris, we are going to go to the cinema. It starts in one hour.

- Mám v plánu koupit Janě nějaký dárek. Nechceš ho vybrat se mnou?

- Nemohu. Mám domluvenou schůzku s Chris. Jdeme do kina. Začíná to za hodinu.

V supermarketu potkám kamarádku a ta se mě zeptá, co tam dělám. Rozhodnutí koupit Janě dárek vzniklo dříve (má již historii). Návrh, aby se kamarádka přidala vznikl, až když jsem jí potkal. Ona však nemůže protože má "na tutovku" domluvenou schůzku s Chris. Mají v plánu jít do kina. Kino začíná za hodinu, což ona nemůže nijak ovlivnit.



4) Budoucnost "SKOK DO DĚJE" - budoucí čas průběhový

Budoucnost, kdy popisujeme co se bude dít ve zmíněnou dobu.


I will be waiting for you there.

Budu tam na tebe už čekat.

I v češtině chceme někdy zdůraznit, že něco bude probíhat ve zmíněnou dobu.
Angličtina si pro takovou situaci vymyslela "will be -ing".


This time next Monday I will be leaving Prague.

Příští pondělí touto dobou budu odjíždět z Prahy.


She will be studying French from September.

Od září bude studovat francouštinu.


On Monday afternoon I will be playing tennis with Paul from 4pm to 6pm.

V pondělí odpoledne budu od 16.00 do 18.00 hrát s Pavlem tenis.


I will be waiting for you when your plane arrives.

Budu na tebe čekat, až přistanete.


Gramatika tento čas v angličtině nazývá budoucí čas průběhový, který se tvoří:

WILL BE + -ING  Ve všech osobách jednotného i množného čísla je tento tvar stejný.

Otázka pro budoucí čas průběhový:

Will you be waiting for me there?

Budeš tam na mě čekat?

Zápor pro budoucí čas průběhový:

I will not (=I won't) be waiting for you there.

Nebudu tam na tebe čekat.


Co nás mate

Nic. Navíc čeština pro takové situace vždy použije "budu", tak nás to tradiční "will" napadne hned. Tento popis budoucnosti ale nemáme zažitý, a tak si na jeho průběhový tvar většinou nevzpomeneme.

TIP: Zkuste si vybavit tento čas, když chcete vypíchnout konkrétní moment nebo časový úsek nějaké činnosti, která bude PROBÍHAT v budoucnosti.




Budoucnost budoucím časem zdaleka nekončí